Byla noc tak děsná jako hřích,
hustá, až se drtily tmy spolu.
Někdo ze sna o Tobě mě zdvih.
Smáčk mě drsně, já ni necek v bolu,
níž a níž jsme letli, kamsi v dál
tichem bez konce, já vydechnout se bál.
Duch můj ztrácel se, ó jaké štěstí!
Nic jsem věděl, věky chvilkou malou,
zmizel svět, já boha slyšel zvěsti.
Byl jsem pod zemí kdes tvrdou skalou.