Až srdce své žebrákem tlouci uslyšíš
a Bída ti ledový polibek dá
a život se zeptá: ještě spíš? či bdíš?
pak na nahá ramena svá
vezmi kříž!
A kráčej pevně utrpením, cestou tvrdou,
bojuj a nič vášní svých hromy,
neb nadarmo má krásná lýtka chromý,
cíl: stát zde s křížem s duší čistou, hrdou!
Odměnu máš svou již!
Neb ne každý nésti může, smí a umí
bělostný kříž.
A když už k zemi hlavu nachýlíš,
přikryje žití tvého rumy
kříž.