Hle vavřín slávy,
květ nesmrtelný
a dole hlavy
mrtvé zrak skelný,
strhaný, shaslý,
v podsvětí tmách!...
Pod rouškou času,
dřímá tam věčný
o lauru jasu
sen nekonečný –
genij to, genij,
neuznaný...
Hle vavřín slávy,
květ nesmrtelný
a pod ním hlavy
mrtvé zrak skelný,
strhaný, shaslý,
v podsvětí tmách...