Skip to content
1770–1847

Vilím a Vlada.

Šebestián Hněvkovský

Kdybych hojnost zlata měl, všecko bych ti za odměnu za tvou lásku, malou cenu, dáti chtěl.

Srdce nikdý zlata mít nedychtělo v zbytečnosti, umím s málem v spokojnosti živa být.

Kdybych panstvíčkami vlád, aneb měl jen mnoho statků, všeckybych ti bez ostatku hleděl dát.

Láska lásku odměnit může sama dle zásluhy; nelze jměním lásky dluhy vyměnit.

Pro tebe bych sy jen přál důstojenství, by sy ctěna skrz mne byla povýšena dál a dál.

Mlč! vícbys mi nemohl dát, nežli cos dal, srdce svoje. Kdo ví? chtělbys o to moje potom dbát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.