Vidíš děvu? skvělost obličeje?
V něm se značí tajno ohromné,
Na něm výsost, nelibost též chvěje,
Těsno trudné děsí přítomné.
Jsou tu plamen žhoucí, ducha vlohy
Skryté, nevšední též vynikavost;
Ale proti lidstvu nelaskavost,
Kam ta míří činnost, kam ty slohy?
Kam ta divost, kam to patří kvítí?
Ukaz řídký! každý se ho štítí;
Jeví v lících nebe, v prsou peklo,
Ještě pro ni srdce neodměklo.
Co tak krása vnadí, k lásce snáší,
To trud tajný, to zášť k světu plaší,
Nešťastná jest, které nadán vyšší duch;
Kde se shledá pro ni čnící druh?