Nezpívám těm, co ctí skutečnost,
Co v ní všecky vlohy ducha topí;
Mrtva jest jim každá výtečnost,
Vnady zisknosti je pouze chopí.
Ani těm, co potratili cit
Věkem, nehodami, protivenstvím;
Jaký zpěv jim může vnuknout skyt?
V trudu hašteří se s člověčenstvím.
Tobě pěji, šťastné jinošstvo!
Život tvůj ti pluje v obraznosti,
Známo není neštěstí ti dno,
S celým světem dělíš srdečnosti.
Žiješ stále v blahém nadšení,
Soucit jevíš s básníkovou písní,
Povyšuje mysl básnění,
Utěchy dá, srdce-li tě tísní.