Ty máš starší šlechty,
Starší zásluhy:
Nad bělpuchné věchty!
Tvé pak obsluhy
Betlemské jsou známé,
V uctění je máme.
Příklad komorníka
Zjevils pravého!
Zříme panovníka
Volit stejného:
Nebo ty se koře
Zýskáš lásky v dvoře!
Egyptčan tvé předky
Býky božsky ctil;
Říman slavil tetky,
Věncy jest je kryl;
Byli vorby heslo,
Rozmnoženost neslo.
Tvé též na oltáři
Máme obrazy;
Ač tam nejsy v záři
Pro své urazy,
Nejsy vyobrazen:
Pro statnost tam sazen!
Člověk bracha tvého
Do lásky sy vzav,
Chtě mít blaženého
Drží mu sta krav;
Jako sultán žije,
Rozkoš hltá, čije.
Chtě tě jinou bláhou
Vroucně poštěstit,
Ved tě šťastnou dráhou,
Dal tě vykleštit;
Nemaříš své sýly,
Pracý kráčíš k cýli.
Ty jsy zdrželivý!
Ctného mládence
Ty jsy příklad živý.
Bujné milence
Vnady platíš rohy,
Neb tvé zkusý nohy.
Užit téhož léku
Mělby mnohý zbor,
Jenž chce na čas věku
Tropit světu vzdor;
Však kdo pije, kvasý,
S tělem nezápasý.
V mládi nosýš hlavu
Hrdě, vesele:
Dokud neznáš davu
Od jha na čele:
Nad pozemské bohy
Honosýš se rohy.
Netlačí tě smutek
Věku starého;
Co je do těch lhůtek,
Složíš v mládi jho:
Skončíš v sýle, běhu,
Bez strasti jdeš k břehu!
Žil jsy bez poklísků,
Bez vášní byl duch:
Y jsy tenkrát k zysku,
Když jsy celý ztuh:
Nejdeš mezy stíny,
Vejdeš v lidské klíny!
Hánce svému kmochu
Vlastní tvých ctných jmen;
Že jsy váhav trochu,
Však jsy od něj ctěn:
Když se do něj vtělíš,
Krmem v jedno scelíš.