Skip to content
1835–1874

XX. Má duše včelky předhoní,

Vítězslav Hálek

Má duše včelky předhoní, když louka v zvonky zazvoní, a sedmikrásek, jetele si v mladou zeleň nastele.

Přiběhne dívka od lesa a jako kůzle zaplesá, jako když slunce vyskočí a s čtverlístkem se zatočí.

Pak bludný chlapec ode vsi, ten v soumrak zabrán steskne si, a jak by zemdlen celičký, kropí a hledá slzičky.

Pak najdou se a dovtípí, pak duše v duši překypí, a louka v květ se zaskvěje, jak když se dítko usměje.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.