Starou lípu ťali v lebku.
„Nač to bude?“ – „Těžko říci;
chudí prosí na kolébku,
pán povídá: šibenici.“
Chudým v dar ji dejte kalý,
ať má nebe aspoň v lůžku,
a ten andělíček malý
lesů písně za podušku.
Matka dřímá; nad kolébkou
hájů sny a dechy vanou –
ať má srdce, duši hebkou,
božím dechem dotýkanou...
„Drahý pane, nač ty trudy?
Má jen pán se všeho zříci?
Kolébku má každý chudý,
ne každý pán šibenici.“