Sotva více píseň velká
pravdy v sobě uvírá,
mnoholi pták do hrdélka
ze srdce jí nasbírá.
Sotva více krásy něžné
do té pravdy ujme se,
co jí kvítko malé, sněžné
z poupátka si vynese.
Sotva více třpytu, jasna
z pravdy té se roznítí,
co ta hvězda drobnokrásná
sobě na noc rozsvítí.
A co vy jste, písně drobné,
o té velké přírodě?
Jen tak jako kapky zdobné
na kalíšků lahodě.