Já s šerým hájem podřimoval
i s ptáčky v jeho úkrytu,
však jako bych byl já tím hájem
a ptactvo snem mých pocitů.
A nám se zdálo o poupatech,
list podřimoval z pupence,
svět vstával jako šuhaj švarný,
když zlíbit chce se panence.
A měl už mnoho uchystáno:
den slunečný, noc s hvězdami,
a louky jako z aksamitu,
samými seté perlami.
A řeky šumné, pole orné,
a kraj jak zem zaslíbenou,
až se těm pannám srdce třáslo,
která mu bude zlíbenou.
A přec byl ještě tuze chudý:
neměl kde zdřímnout uhřátý;
já dal mu sen svůj: ptáky s hájem –
a pak byl teprv bohatý.