Co v srdci klíčí krásného,
tak často z jara chřadne;
ach, tepla více, přátelé,
a nic nám v srdci neuvadne!
Tu hleďte na ten boží svět:
jen jedním sluncem svítí,
a přec má teplý paprsek
pro každé rodící se kvítí.
Pro každé ptáče píseň má,
pro každou hvězdu světlo,
a když nám svitne do srdce,
div radostí by nevylétlo.
Ba lidské srdce, bože můj! –
nic krásnějšího není,
a přece s ním tak chřadneme
jak sirotci, tak opuštění!