Nuž zraky sem, na tuto tvář,
jež leskem božích sluncí svítí;
kdo není lotr, zajásá,
když z prasklých hrobů duch se řítí.
A byť i v rakvi spoutaná –
blesk dostačí, kdy ve tmu hozen,
již vejdi v hrob, než zavře se,
kdo nejsi pro svobodu zrozen.
To znakem božích původů,
co svítí v cestu mému lidu:
nuž stranou, panští otroci,
než uzříme též vaši bídu!