Zapadá slunce z rubínů,
kraj mraků zbarven v karmínu,
vše tone v rudém svitu.
Pak slunce za hor hlubinu
se ponoří a v krajinu
se plouží tiché šero – – –
Na západ zrak svůj upírám,
jakobych něco hledal tam
a čekal na shledání.
Však nevzpomínám, nedoufám,
mám radost jenom, že jsem sám
a chvíli šťasten žiji – – –