To bývá zvykem zlotřilého davu,
že výkřik: Ukřižuj ho! – Na hranici! –
neb Vypij! – (třímaje číš bolehlavu)
má pro velduchy láskou zmírající.
Ó, vyčítavý šume v Rýnském splavu,
ó, svatý ohni, jenž’s šleh nad Kostnicí,
jejž rozdmychal děd strašnou ve záplavu –
dnes ještě stlumen, spíš nám v zřítelnici.
Žel jen, že spoutalo nás kolik věků
do pout, jež nesnadno v ráz roztrhnouti –
že někdy přec, to dodává nám síly.
Ó, mistře Jene, v času bouřném jeku,
ty nedej plamenům těm uhasnouti:
ať ženou nám blesk studu aspoň v žíly!