Ó, bratří! Nechtějte ni zisk, ni slávu,
sic kroky vaše povedou vás k scestí –
radš v zápasišti tužte svoje pěsti,
krev línou měníce ve žhavou lávu.
Tak jenom jednou v azur zvednem hlavu,
tak nám jen budou z trní růže kvésti,
tak na slovanské lípě ratolesti
zas nové vyraší – ni zisk, ni slávu!
Tak, Jindřichu, jsi volal na počátku,
když myšlénce Tvé zasvitalo ráno,
a hlas Tvůj neznikl ve prázdné hluši...
Však málo který dnes Tvou na památku
si vyryl ona slova ve svou duši;
i zisk, i slávu – kdybys řek’ – to ano;