Jest jedno mi, co řeknete,
a jaký snad váš bude soud...
Nad karriéru blázna víc
nebudu moci dosáhnout.
Je jedno mi, co řeknete...
Mám starou loutnu.. bílou líc..
a napřed tuším, co o mně
z Vás každý bude chtíti říc’.
Je jedno mi, co řeknete
ke kantům mojich gavottin...
Račte uvážit! Zpívá přec
ty sloky pouhý cabotin...!!
Však –!? Égal! Mám svou útěchu,
ať v soudu vašem světlo, stín,
že každý z vás jest jako já
v životě pouhý cabotin.
My všichni harlekýny jsme..
Jedněm jest mlčet. To jste vy!
A trochu mluvit strpí se
jen mého druhu bláznovi –!!