Chtěl jsem kdys zpívat nádherné písně,
chtěl jsem kdys v harfy písně hrát,
že je tak sladko, že je tak krásné,
že je tak božské milovat.
Chtěl jsem kdys zpívat jásavé písně
o velké štěstí závrati,
o šťastných duších, o plných klasech,
vzkvetlých na plodné souvrati.
O slunci chtěl jsem jásavě zpívat,
hýřivé žití vibraci,
o revolucích, o velkých touhách,
které mi v krvi burácí...
A dnes jsem stichlý, pokorně stichlý,
pohár revolt je nedopit...
A tam, kde zněly hymny, zní prosba,
že bych tak rád chtěl šťasten být –