Skip to content
1885–1935

OSAMĚNÍ.

Karel Hugo Hilar

A budu sám... Ty tiché písně tužeb společných, jež modlitbou nám byly nejčistší, ty odlétnou na podzim do dálek

i tiché sny i němé pocely... A budu sám... A teplo vytratí se ze srdce a život zvolna bude usínat,

uvadlý vzdech oněmí ve hluchu a vítr zimy vnikne do duše.. To budu sám... A nebude to život ani skon,

co budu žít. Ni den, ni šedá noc.. a nebude to jaro ani mráz a nebude to smích, ni horký pláč, až budu sám...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OSAMĚNÍ. · Karel Hugo Hilar · Poetry Cove