V mých duše sadech odkvetly
trsy ubledlých růží..
poslední stín naděje zvad’,
svou duší cítím vítr vát – –
To obzory se úží.
V mých duše sadech zmlkl zpěv
myšlenek ptačích druží,
já duší cítím vítr vát
a staré sny se rozplývat – –
To obzory se úží.
Z mých duše zahrad uprchli
šotkové pidimuží..
tak bych je viděl ještě rád,
než budu tiše umírat..
však obzory se úží.