Přepadla mne láska jako vlka hlad.
Polož se ke mně do mechu, Julie, měsíc svítí, nikde ni šelestu.
Budu tě večeřet. Dlaní ti rozčísnu copy,
polibkem rozpůlím obě tvá ňadra jako homolky,
jediným gestem rozpravím tvé zapletené nohy,
svým objetím rozetnu tvé boky na levý a pravý,
na dnešek a zítřek, nebe a zem,
a rtem jako by břitvou po celé páteři, po celém těle,
od útlé tvé šíje až k malé tvé patě
tě rozříznu jako jablko, neb jako datli,
od černě vlhkého jádra po poslední koneček vlasu
beze zbytku na dva díly v pohanské modloslužbě
na dvě Julie, tu zítřejší a tu dnešní,
tu, kterou smysly mám, a tu, již mám jen v mysli,
idol a tělo.