Skip to content
1885–1935

ČÍSLO 7. Má matka byla hvězdou krás..

Karel Hugo Hilar

Má matka byla hvězdou krás.. a taťka můj se hrdě smál, když před publikem žasnoucím ji na provazech uhlídal.

(Má matka byla pikantní a lecos umívala hrát – – mnohý pan baron s monoklem to její umění měl rád.)

Můj taťka jen se rozplýval, když úžas viděl na retech – – já skrčen seděl v ústraní a v hrdle tajil horký dech –

Pak baron vzal ji za bradu – můj taťka jen se ukláněl.. A potom, když už den se stměl, sedával se mnou sám a sám..

Pak stárla matka, vadla již.. a v posled nemohla ni hrát – tož mladá dcera musila ji v úkolech těch vystřídat.

Teď na provazech mihá se má sestra.. zas se uklání... Až sestárne, její dcera zas tančiti bude za ni..!!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.