Skip to content
1835–1923

Zvoneček.

Adolf Heyduk

Mám v srdéňku zvoneček: když se slunko kloní z pomalenka z hrdélenka

písňonkami zvoní. A víšli kdo zvoníkem? Tys to, šuhaj rusý! – ladné dítě,

ne tak hbitě, sice puknouť musí!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Zvoneček. · Adolf Heyduk · Poetry Cove