Prchly mladé žití taje,
plné rajských zjevů,
daleko jsou vábné kraje
růží, snů a zpěvu.
Ačtě slunnými jsou stále,
přec se v dálce tratí,
chvíle štěstí, vale, vale,
už se nenavrátí!
Života proud zdivočilý
divě v dál se žene. –
Kdo mne rád měl v dálné chvíli,
také zapomene! –