Tichá, klidná síňka naše byla,
leč, co se nám dcerka narodila,
všecko pojednou se proměnilo,
jako by tu tisíc dětí bylo.
Tisíc dětí, tisíc drobných líček,
tisíc kolíbavých kolíbiček,
z kterých každou z rána do večera
ošetřuje matka tisícerá.
A z těch jak by každé v síňce šeré
tlouklo v ňadrech srdce tisíceré,
každé nejmíň písní o tisíci...
nevím jinak svou vám radost říci.