Skip to content
1835–1923

Zimou k jaru.

Adolf Heyduk

Lepší silno bojovati s žitím krutě tuhým, než lhostejno poléhati, mrtví jedni k druhým: slyš to, milý národečku tamo pod Karpaty, slyšte, hnízda slavíkova i skřivánčí chaty.

Nedávejte děti svoje vrahům do poroby, nechte vy je máti Slávě zlaté na ozdoby, třeba syn i vnuk maličký pole oral bosý, přec je víc než vrah, jenž zlatý ostruh u pat nosí.

Zimouli se jaro blíží, také vám se vrátí, a kdo rod a Slovač zradil, toho panbůh schvátí. Jeden levou, druhý pravou dáváme vám ruku, v tom objetí srdce zplanou v stejnorodém tluku.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Zimou k jaru. · Adolf Heyduk · Poetry Cove