Jaro je! Nivy i lada,
všecko se mladí,
bystřina, panenka mladá,
břeh rukou bělostnou hladí.
Směje se, žvatlá a zpívá,
zář nebes v oku;
jonák břeh v tvář se jí dívá
tule ji milostně k boku.
V blankytu skřivan se koupá,
pěje a pěje;
les mladý na špičky stoupá,
zelená hruď se mu chvěje.
V ňadrech mu – cože as nese?
žežulka kuká;
mladým se srdce třese,
a starým zpomínkou puká.