Statek měl a domek nový,
podědil ho po tátovi;
od otcova bratra strýka
plemeňáče dostal býka.
Od pantáty dostal hřebce,
oženil se, tančil křepce,
dostal ženu, pěknou v líci,
krasavici, parádnici.
Měla na rtech sladká slova,
co den chtěla býti nová,
vše chtěla, co srdce snilo,
peněz však už nestačilo.
A muž, aby hověl ženě,
prodal něco každodenně;
prodal louku, prodal pole,
a les mladý nic než hole.
Prodal býka, prodal hřebce,
koupil botky, koupil čepce,
naposledy koupil šaty –
ukradené za dukáty!
Přišel hajdúch: „Pomoc není,
musíš se mnou do vězení,
zatím ženu na sirobě
mladý sudí vezme k sobě.“
Muž dokonal na žaláři,
ženušce se dobře daří:
kvetla, tloustla, víno pila –
potom v městě cigarila.