Zavzni, malá písni má,
těšitelko milá,
jako bysi z líbánků
matky svita byla;
jako by tě tatíček
světem vyprovázel,
jako by ti na cestu
Pánbůh květy házel.
Zavzni, vzlétni, spěchej dál,
tam, kde jaro svítá,
ptej se, zdali pro mne též
někde růže zkvítá;
vlaštovičkám domácím
na perutě sedej,
klid a štěstí ztracené
k potěše mi hledej!