Zasvitlo slunéčko v okna mé duše,
v sadě to zakvitlo na srdci hruše,
vesele do zlata osení vzrůstá,
poupěti na šípku rumění ústa.
Bez hrozen květnatý přes zídku kloní,
chce slyšet písničku, zvonek již zvoní,
zvoneček zelený v zeleném keři,
an z ňader nejhebčí škube si peří.
Škube je s družkou svou, štěbetá cosi,
škube a vesele na hnízdo nosí,
na hnízdo, v úkrytu sotva jež znáti,
nad ním dva motýli honí se zlatí.
Napadal do hnízda bílý květ višní,
hebkými plenkami zvonci se pyšní,
sluníčko zapadá zpod horských sklonků,
v hnízdo se stulilo dvé šťastných zvonků.