Skip to content
1835–1923

Zarostlé brázdy.

Adolf Heyduk

Zlaté slunko chodí v kraji, jabloň plna plodů, hrozny zrají, se včelami závodíce vosy do útulku sladkou kořisť nosí.

Jaká mně as kořisť kyne, nežli pavouk stáří v nitě svine žalem záhy rozbrázděné čelo, jež tak rádo mlado býti chtělo?

Nechť, však nebojím se stáří pokud myšlénky mi v hlavě září; Lidka-li se k mojí šíji druží, zarůstají brázdy samou růží.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Zarostlé brázdy. · Adolf Heyduk · Poetry Cove