Jak starý javor sobě přicházím,
jak starý javor v zasněženém hvozdě,
a toužím pučet zas a přece vím,
že marno již, že na květy je pozdě.
A skrovná četa drobných popěvkův,
jež sivé hlavě v dumání se vrací,
toť zabloudilé vzkazy lepších dnův,
jen bouří zanesení tažní ptáci!