Z rudých oblak na západě
slunce žalné zírá zpět,
a tam v pokraj nebes sklonu
z černých mračen svého tronu
sen ovládá dálný svět.
Pokyň žezlem, nocivládce,
a co vlast nám hnětlo, skrej,
zlatou zář jí tiskni k čelu,
místo pravdy plné želu
aspoň štěstí sen jí dej!