Ty jsi svoji ruku drahou
na mou vřelou hlavu kladla,
a z tvých očí slza svatá
požehnáním dolů padla.
Klonila jsi hlavu k líci,
líbala's můj ret a čelo,
a tvé oko celým nebem
v hloubku mého srdce zřelo.
A mé srdce zachvělo se,
zaklepalo na vše strany,
z lásky k tobě, ženo milá,
zvonilo si samo hrany.