Stromy se do nebe tyčí
u řeky posavad jen,
po kůtka ve vodě stojí vrby,
všecky však plny jsou kočiček,
až se pod nimi hrbí;
ale slunce je líbá a hřeje,
bělásci letí k nim v tlumu
a ve vrbách pták si pěje.
Větve jsou plny radostného šumu!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXIX. Stromy se do nebe tyčí · Adolf Heyduk · Poetry Cove