Na kmen v pasece zbylý
žhavou jsem položil hlavu,
vzhůru jsem k stromu vzhléd,
ruce jsem k němu zved
a s tváří usmívavou
kmen políbil jsem v sled,
i zachvěl se v zeleném hávu.
Jediný tys mi zde zbyl,
ten tam je přátel mých sbor!
V hrob
vzala je bouře zlých dob
a života zlícený spor!
A strom, jenž dříve byl tich,
chvěl se; a z hluboka vzdych.