Nebe je stále pod mraky
a mně je smutno.
Spěš, obejmi hrdlo mé, drahá,
usměj se do truchlé duše,
pohledni na chmurné nebe mé mysli,
v modrý šat oděj je štěstí,
spěš!
Vykouzlíš na něm červánky blaha
rty svými, mých-li se dotkneš!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXI. Nebe je stále pod mraky · Adolf Heyduk · Poetry Cove