K hrobu,
k života cíli
zvolna kráčím
usmířen s lidmi,
uklidněn v duši.
Jdu mimo pyšný hrad,
jejž pánu zbudoval lid.
Prohlížím hrdou stavbu,
zdiven jsem slabostí opěr.
Kal s hůry třísní mi šat,
plivám a klidně jdu dál.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.