Nádherné růže líbezný zpěv
k šeříku tajně se kloní,
do líce temná tryská jí krev,
z ňader jí rozkoš voní.
V srdci ji zlatý chvěje se pel:
S mojí spoj duši svou, milý,
v polibku se mnou vzplát kdy bys chtěl,
v nebi jsme v ráz v tu chvíli!
Purpurné růži na srdce kles
blaženě zmámen bez bílý;
vůní, jež vánek po sadě nes,
opojen slavík šílí.