Skip to content
1835–1923

XXIII. Jarní zázraky slunce!

Adolf Heyduk

Jarní zázraky slunce! Tekuté zlato proudí vesmírem, hází zlaté krůpěje své krve

v kvetoucí život květin; ty kývají hlavou. – Uléhám v trávu; tisíce bílých gnomů

obskakuje mne, klepe mi na čelo, hladí mi líce, líbají mi planoucí rty.

Hledím v modro nebes, je mi blaze; v uších mi zvoní drobné zkazky

radosti a štěstí. –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIII. Jarní zázraky slunce! · Adolf Heyduk · Poetry Cove