Skip to content
1835–1923

XVIII. Daleká louka,

Adolf Heyduk

Daleká louka, nekvete posud, já však jsem pln slunce, pln radosti;

kloním se; dýchám do porosené trávy, z mé duše řinou se prameny slunce, louka je chudobek plna.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XVIII. Daleká louka, · Adolf Heyduk · Poetry Cove