Skip to content
1835–1923

XVII. Otecká louka u lesa

Adolf Heyduk

Otecká louka u lesa plna květu. Ruce pod hlavou uléhám.

Slunce mí svítí v líce. Teplo. Skřivánek zpívá, zavírám oči.

Jsem u svých milých daleko za světem šťasten. Mám věnec kolem hlavy,

líbáme se navzájem. Zdaleka pláč. Procitám. Všecko to tam.

Jsem sám a přece šťasten z té spánku chvíle.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XVII. Otecká louka u lesa · Adolf Heyduk · Poetry Cove