Zelená se voda
na jezeře houpá,
a po břehu mladé
snědé děvče stoupá.
„Kdybys ty věděla,
vodičko zelená,
po čem mé srdečko
skrvácené stená.
Kdybys ty věděla,
co se s námi děje,
ty bys nenosila
skvostný šat naděje.
Kdybys ty věděla,
co se kmenu stalo,
však by tvé rákosí
kolem nezpívalo.“