Když se kolem ohně
s děvčetem proháním,
bývá mi ta hanba
rodu mého zdáním.
A když v živém letu
v oči se mi dívá,
pokaždé v mé duši
píseň se rodívá.
A když ústa vřelá
kladu k ústům vřelým,
myslím si, že vládnu
v lásce světem celým!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLI. Když se kolem ohně · Adolf Heyduk · Poetry Cove