Uprostřed lad
cigánka u kříže klečí,
má hlad,
bouř v skalách divoce ječí.
Cigánka volá:
„Ej, světa spáso,
dej chleba, dej maso,
mé tělo sotva odolá;
hlucho je též všecko do kola,
má dětská drůbež je holá.“
„Dej!“ – Mlčí Kristus...
„Mluv!
Neslyšíš
vzlykat mou duši?“
Levicí objímá kříž,
pravice do něho buší.