Vzkázala mně po větříku
Šumavička milá,
že se k jara přivítání
pěkně ošatila,
že zapletla černou kadeř
hojně do vrkočí
a že radosť vzmáhá se jí
v hloubce temných očí.
Vzkázala mně, abych přišel,
že juž doba kvapu,
chci-li píti ku potěše
z krásy zlatých slapů,
že mně chystá přivítanou,
o níž nemám zdání:
dívčí písně za večera,
ptačí za svítání.