Skip to content
1835–1923

Vyzvání.

Adolf Heyduk

V šik, pěvci, v šik! Dost sladkozvukých bolů, juž vzneste hlavu, vyjasněte zor! Či nevidíte divném ve chomolu ta černá mračna valiti se s hor?

co kryto v nich, z vás každý asi tuší, či má nám lhostejným být onen zjev? Nuž zlaté struny napínejte v duši, a chorálem zvuč nadšený váš zpěv!

V šik, pěvci, v šik! Však písně zlatá slova víc přemohla než ocelitý meč; či nerozhodla chasa Prokopova blíž Oustí cizích mečů dravou seč?

či nešel postrach českých ze zpěváků, když jejich tábor zbožný chorál pěl a v taktu cepy bušil do křižáků, jichž vzdor a vztek vlasť loupiti nám chtěl?

V šik, pěvci, v šik! Kruh nepřátel se úží, lesť skrývá zákopníky všude juž; nuž, bojovníci písně, do oruží, hruď k hrudi těsní se a k muži muž;

ať jako ondy pokoření kleknou, kdo trou nás, jedem pojíce svou zbraň, ať před šípy se vašich očí leknou, až strachem kopí pustí chabá dlaň!

V šik, pěvci, v šik! Či nezříte, jak třísní zem otců bohatýrskou zmarná lesť? lid hyne, spí; nuž probuďte ho písní, či má ho věčně uspávati zvěsť,

že v době zlé – ač vrcholem juž zkouší, a v každé srdce cizí meč se vryl – k nám světec náhle přijde na bělouši, jenž s bojovníky v Blaníku se skryl?

V šik, pěvci, v šik! Ať slunná duše vaše svým křídlem zaplaší ten planý vzkaz, nač vyčkávať, až v děsné samopaše nám zloba a hruď ostří vloží zas?

radš dříve v platví ňadro skryt i plece a v srdcích bratří nítit svatý žár, jímž postrašen by v kout se schoulil klece ten tygr, jehož vždy nám hrozí spár!

V šik, pěvci, v šik! Ty bolůstečky hravé juž nechte spáti v květech veršů svých, by jako sokol, ne jak ptáče žvavé duch český vzlét‘ o mocných perutích

v tu žárnou výš, kam odpažnice vrahů svůj marně chrlily by smrtný kov, a nový Žižka na každém stál prahu, až na loupežný hnali by se lov!

V šik, pěvci, v šik! Zla na démony každý jak cherub metejte svých písní blesk v leb synů tmy a závisti a vraždy; ten vašich čel a skrání čarný lesk

ať straší vše a poráží a slepí, co zradou skupilo se kolem kol, buď svatý zápas náš a velkolepý, a kolik skrání, tolik gloriol!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Vyzvání. · Adolf Heyduk · Poetry Cove