Všecko posněženo, úboč lesná,
jíním hárá každý strom i stonek,
mně však mladá usmívá se vesna
z jedné růže a dvou anemonek.
Purpurová růže ohněm plane,
k hvězdám anemonek níž se shýbá –
ret to jest mé ženy milované,
kdy svou Lilu v temná očka líbá.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.