Skip to content
1835–1923

Vrchol léta.

Adolf Heyduk

Stráně, luhy samé kvítí, zlatý klas má obilí, rosou, jež se sluncem nítí, motýli se opili.

Jako četa dobrodruhů poletují sem a tam, květné víno šlo jim k duhu, však kam půjdou na noc, kam?

Dobrodruzi! Kamž by spěli, kamo vítr, tamo plášť, v celém hejnu vyletěli, ráno zhyne každý zvlášť.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Vrchol léta. · Adolf Heyduk · Poetry Cove