Slunečními paprsky
napršely
anemonky do lesa snětí;
plno jich na ňadrech děv,
plno jich v rukou dětí.
U kříže v cestě hoch postať štíhlá
pohlíží na cestu v lesy,
v ruce má fialek kytku,
pohlíží k děvčat směsi,
na čapce bezovou snítku;
děvčata kříži se vyhla.
Obešla velikým kolem,
ta jeho přímo šla polem;
smutně hoch za ní hledí,
rtové mu chvějí se bledí,
pod kříž svou kytici klade;
s kyticí vadno mu srdce mladé.